+420 313 104 100
Instagram TikTok Facebook
Úvod > Krvácení dásní: příčiny, léčba a prevence

Krvácení dásní: příčiny, léčba a prevence

Mnoho lidí už zažilo nepříjemný pohled na stopy krve při čištění zubů. Možná jste si říkali, že „trochu krve z dásní“ není nic vážného. Opak je pravdou – krvácení dásní je vždy varovným signálem, že něco není v pořádku. Zdravé dásně nekrvácí ani při čištění zubů nebo používání zubní nitě. Pojďme se podívat, proč dásně krvácejí, co to znamená pro vaše ústní zdraví a jak tomu předcházet či problém řešit.

Proč dásně krvácejí? Nejčastější příčiny

Zánět dásní (gingivitida) – hlavní viník: Úplně nejčastější příčinou krvácení dásní je gingivitida, česky zánět dásní způsobený bakteriálním zubním plakem. Na zubech se neustále tvoří jemný plak – lepivý film bakterií. Pokud se pravidelně neodstraňuje správným čištěním, bakterie v plaku dráždí okraj dásní. Dásně pak reagují zánětem: jsou zarudlé, oteklé a při podráždění snadno krvácejí ( Oral health ). Krvácení dásní je tedy typickým příznakem gingivitidy. Dobrou zprávou je, že gingivitida v této rané fázi nepoškozuje zuby trvale – postihuje „jen“ měkké tkáně dásní okolo zubů. Pokud se však neléčí, může postoupit v parodontitidu – závažnější onemocnění, kdy se zánět rozšíří i na závěsný aparát zubu (vazy a kost kolem zubu) ( Self-Reported Gum Bleeding, Perception, Knowledge, and Behavior in Working-Age Hong Kong Chinese—A Cross-Sectional Study – PMC ). Parodontitida už může způsobit ústup dásní od zubů, viklání zubů a při dlouhodobém neléčení dokonce ztrátu zubů. Krvácení dásní provází obě fáze onemocnění – jak „povrchovou“ gingivitidu, tak pokročilejší parodontitidu. V každém případě platí, že příčinou zánětu je nejčastěji zanedbaná hygiena (neodstraněný plak a zubní kámen). Svou roli mohou hrát i další faktory, které zmíníme níže.

Hormonální vlivy: Hormony dokážou stav dásní výrazně ovlivnit. Typicky v pubertě a období dospívání způsobí zvýšená hladina pohlavních hormonů vyšší prokrvení a citlivost dásní. Výsledkem může být přehnaná reakce na přítomnost plaku – dásně jsou přecitlivělé, zduřelé a mohou krvácet (tzv. puberty gingivitis neboli zánět dásní v pubertě). Podle odborníků zažívá nějakou formu zánětu dásní až 70 % dospívajících dívek ( The hidden impact of hormones on women’s gum health and overall wellbeing ). Těhotenství je dalším příkladem: v těle nastávající maminky se odehrává hormonální bouře, která způsobuje, že dásně jsou náchylnější k zánětu. Není proto divu, že 60–75 % těhotných žen trpí tzv. těhotenskou gingivitidou – dásně jim (nejčastěji ve 2. až 8. měsíci těhotenství) zarudnou, otékají a krvácí ( The hidden impact of hormones on women’s gum health and overall wellbeing ). Tyto hormonální záněty dásní jsou obvykle dočasné a po pubertě či porodu ustupují, ale v daném období je obzvlášť důležité pečovat o ústní hygienu, aby se předešlo komplikacím. Hormonální výkyvy mohou ovlivnit dásně i v menší míře – některé ženy pozorují citlivější dásně těsně před menstruací nebo během ní, a naopak v menopauze může pokles estrogenu vést k ústupu dásní a suchosti v ústech, což usnadňuje vznik zánětů. Ve všech těchto situacích platí, že hormony samy o sobě zánět nezpůsobí, ale zesilují reakci dásní na bakteriální povlak – proto dásně snáze krvácejí i při menším zanedbání hygieny.

Nedostatek vitamínů: Možnou (a často opomíjenou) příčinou krvácejících dásní je také špatná výživa, zejména nedostatek vitamínu C. Vitamín C je nezbytný pro zdravou pojivovou tkáň a cévy; jeho dlouhodobý těžký nedostatek způsobuje kurděje, jejichž typickým příznakem jsou právě krvácející dásně. Dnes jsou kurděje vzácné, ale i mírný deficit vitamínu C se může projevit zvýšenou krvácivostí dásní. Nová studie z roku 2021 analyzovala výsledky 15 klinických zkoušek a data tisíců lidí a zjistila, že lidé s nízkou hladinou vitamínu C v krvi trpěli častěji krvácením dásní, a co více – zvýšení denního příjmu vitamínu C pomohlo tento problém zvrátit ( Bleeding gums may be a sign you need more vitamin C in your diet | UW News ). Pokud vám tedy dásně krvácí chronicky, zamyslete se i nad svým jídelníčkem. Nejlepším zdrojem „céčka“ je čerstvé ovoce a zelenina (papriky, citrusy, kiwi, jahody aj.). Pro tělo je rozhodně přirozenější doplnit vitamín C stravou než jen ústní vodou nebo zubní pastou – i když i speciální ústní vody s vitamínem C jsou předmětem výzkumu. Kromě vitamínu C může krvácení dásní souviset také s nedostatkem vitamínu K (Bleeding Gums: Causes & Treatment), který je důležitý pro srážlivost krve. To je však u jinak zdravých lidí vzácné (vitamín K vzniká i činností střevních bakterií a jeho výrazný deficit se obvykle vyskytuje jen při vážných poruchách výživy nebo při užívání léků proti srážení krve).

Vliv léků: Užíváte nějaké léky? I některé běžné medikamenty mohou mít krvácení dásní jako vedlejší účinek. Typickým příkladem jsou léky na ředění krve – pokud berete např. aspirin nebo klopidogrel (tzv. antiagregační léčba) či warfarin a další antikoagulancia, vaše krev se sráží pomaleji. Dásně postižené zánětem pak při čištění krvácí mnohem snadněji a silněji než u člověka, který tyto léky neužívá ( Relationship of Medication Intake and Systemic Conditions with Periodontitis: A Retrospective Study – PMC ). Další skupinou jsou léky, které mohou nepřímo zhoršit zdraví dásní tím, že způsobují nadměrné zvětšení (hyperplazii) dásní. Patří sem některá antiepileptika (například fenytoin), imunosupresiva (cyklosporin) a také léky na vysoký krevní tlak ze skupiny blokátorů kalciových kanálů (např. nifedipin, amlodipin) ( Relationship of Medication Intake and Systemic Conditions with Periodontitis: A Retrospective Study – PMC ). Tyto léky mohou způsobit, že dáseň výrazně přerůstá přes zuby – takový stav se pak mnohem hůře udržuje čistý a snadno se v něm rozvine zánět s krvácením. Pokud máte pocit, že se vám dásně začaly nadměrně zvětšovat nebo otékat po nasazení nové chronické léčby, upozorněte na to svého zubaře i lékaře, který vám lék předepsal. Někdy lze najít alternativu, která tento vedlejší účinek nemá. K dalším lékům, jež mohou ovlivnit zdraví úst, patří například některé druhy hormonální antikoncepce (zejm. starší vysokodávkované přípravky), u nichž se dásně mohou chovat podobně jako v těhotenství, nebo léky způsobující sucho v ústech – nedostatek slin umožňuje rychlejší množení bakterií, a tím i tvorbu plaku.

Další možné příčiny: Příčin krvácení dásní existuje více, a ne všechny souvisejí přímo s ústní hygienou. Dásně mohou krvácet i při mechanickém poranění – například pokud si příliš drsně čistíte zuby tvrdým kartáčkem, můžete dásně podráždit a poškodit. Krvácení se pak objevuje spíše jednorázově (po ústupu zánětu při běžné gingivitidě dásně mohou krvácet opakovaně každý den). Podobně špatná technika používání zubní nitě (např. „řezání“ do dásně) může drobné ranky způsobit. Tyto situace však obvykle rychle odezní, jakmile si techniku zlepšíte – dáseň se zahojí, pokud není infikovaná plakem. Na druhou stranu je dobré vědět, že některé celkové nemoci mohou stát za častým nebo nadměrným krvácením dásní. Diabetes (cukrovka) je příklad onemocnění, které velmi úzce souvisí s paradontózou – špatně kontrolovaní diabetici mívají častější a těžší záněty dásní. Oslabená imunita (např. u lidí s HIV infekcí) také znamená vyšší náchylnost k infekcím dásní. Kouření je rizikový faktor číslo jedna pro vznik paradontitidy – kuřákům se záněty dásní tvoří častěji a rychleji (Gum Disease Facts | Oral Health | CDC). (Mimochodem, zajímavostí je, že kuřáci kvůli účinku nikotinu na cévy mohou mít méně viditelné krvácení, takže nemoc dlouho maskují, ale o to více poškození se u nich v dásních hromadí.) A konečně, vzácně může být nadměrné krvácení dásní příznakem vážné poruchy srážlivosti krve či krvetvorby – například u leukémie bývají výrazně zduřelé, tmavě červené dásně, které samovolně krvácí. Tyto stavy jsou však naštěstí velmi neobvyklé a provází je i další celkové příznaky (únava, podlitiny, horečky apod.). U naprosté většiny lidí je krvácení dásní opravdu „jen“ známkou zánětu zubního plaku.

Shrňme si to: Nejčastěji dásně krvácejí, protože v nich probíhá zánět kvůli bakteriím z plaku. Ten může být zhoršen různými faktory (hormony, léky, nedostatkem vitamínů…). Kouření, špatná hygiena a například i cukrovka vedou k vážnějším formám onemocnění dásní (Gum Disease Facts | Oral Health | CDC). Krvácení je varování – i když nebolí, neměli bychom ho přecházet jako normální jev. V další části se podíváme, co můžeme udělat pro léčbu a jak dásním ulevit.

Jak zastavit krvácení dásní (konzervativní léčba)

Dobrou zprávou je, že počínající zánět dásní lze zcela vyléčit konzervativními postupy – tedy bez chirurgických zákroků. Gingivitida je reverzibilní, což znamená, že jakmile odstraníme příčinu (zubní plak) a dáme dásním šanci se zotavit, vrátí se opět k normálu (Gum Disease Facts | Oral Health | CDC). Dásně mají velkou schopnost regenerace, zvláště u mladších lidí. Klíčové je však zasáhnout včas, než se zánět rozvine do hlubších tkání. Základem léčby krvácejících dásní je tedy důsledná hygiena a péče o ústní zdraví. Co vše to obnáší?

  • Důkladná domácí ústní hygiena: Začněte u sebe – správné čištění zubů je základ. Kartáček by měl mít měkká vlákna a měli byste s ním jemně, ale pečlivě čistit všechny plochy zubů, zvláště podél okraje dásní (tam plak ulpívá nejvíc). Ideální je čištění 2× denně po dobu alespoň 2 minut. Nezapomínejte také na mezizubní prostory: zubní nit nebo mezizubní kartáčky pomohou odstranit plak mezi zuby, kam se běžný kartáček nedostane. Zpočátku mohou dásně při zavedení nitě či mezizubních kartáčků právě kvůli stávajícímu zánětu krvácet – to by se však mělo během několika dní zlepšit, jakmile zánět ustoupí. Vytrvejte, jemně masírujte dásně kartáčkem i nití. Již po týdnu či dvou byste měli pozorovat menší zarudnutí a krvácivost. Výsledky klinických studií to potvrzují: například v jedné studii došlo při důsledném čištění zubů (kartáček + dentální nit + ústní voda) ke snížení výskytu plaku i zánětu dásní a krvácení o desítky procent během 12 týdnů. Skupiny, které používaly kromě kartáčku i doplňkové pomůcky, zaznamenaly pokles krvácení dásní až o 71–78 % za tři měsíce oproti kontrolní skupině (Comparative Effectiveness of Toothbrushing, Flossing and Mouthrinse Regimens on Plaque and Gingivitis: A 12-week virtually supervised clinical trial | Journal of Dental Hygiene). To je skvělá motivace k pečlivému čištění – za krátkou dobu můžete pozorovat výrazné zlepšení stavu svých dásní.
  • Profesionální dentální hygiena: Samotným domácím čištěním bohužel vždy neodstraníme všechno. Zubní kámen (ztvrdlý plak) a odolné nánosy pigmentů nebo bakterií často zůstávají hlavně u krčků zubů a pod dásní. Proto je vhodné navštívit dentální hygienistku nebo zubního lékaře na profesionální čištění. Specialista při této preventivně-léčebné návštěvě odstraní ultrazvukem nebo ručními nástroji zubní kámen, vyčistí tzv. dásňové kapsy (prostor mezi zubem a dásní, kde se drží bakterie) a povrch zubů případně vyleští. Tento proces může dočasně způsobit drobné krvácení (protože zanícené dásně jsou citlivé), ale paradoxně je to začátek jejich léčení. Po odstranění tvrdých nánosů se totiž dáseň může opět přimknout k zubu a zánět ustupuje. Profesionální čištění by se mělo provádět pravidelně – obecně se doporučuje 2× ročně, u lidí s paradontitidou nebo vysokým rizikem klidně častěji podle rady lékaře. Výrazně to snižuje riziko návratu zánětu. Profesionální hygiena spolu s dobrou domácí péčí je nejúčinnější konzervativní léčba krvácení dásní.
  • Úprava stravy a doplnění potřebných vitamínů: Jak už bylo zmíněno, dostatek vitamínu C je pro zdravé dásně klíčový. Pokud jíte málo čerstvého ovoce a zeleniny, zkuste to napravit – nejen kvůli dásním, ale i celkově. Céčko napomáhá hojení tkání a posiluje cévy, takže dásně budou odolnější. Někdy zubař může doporučit i krátkodobé užívání doplňků stravy s vitamíny (typicky právě vitamín C, případně B-komplex či vitamín D, jehož nedostatek bývá také spojován s horším stavem dásní). Stejně tak zdravá strava s omezením cukru pomůže snížit množení bakterií v ústech (bakterie milují cukry) a podpoří váš imunitní systém v boji se zánětem. Pití dostatečného množství vody zase pomáhá tvorbě slin, které přirozeně čistí ústa. Zkrátka, zdravý životní styl se promítá i do zdraví úst.
  • Lokální antiseptika (ústní vody, gely): Skvělým pomocníkem v boji se zanícenými dásněmi mohou být léčivé ústní vody nebo gely s antiseptickými (protibakteriálními) přísadami. Klasikou je chlorhexidin – ústní voda s touto látkou výrazně redukuje množství bakterií v ústech a často se předepisuje na krátkodobé použití při akutním zánětu dásní nebo po chirurgických zákrocích na dásních. Klinické studie potvrzují, že použití antiseptické ústní vody spolu s čištěním zubů zlepšuje léčbu – například kombinace běžného čištění s antiseptickou ústní vodou prokazatelně více sníží zánět a krvácení než samotné čištění kartáčkem (Comparative Effectiveness of Toothbrushing, Flossing and Mouthrinse Regimens on Plaque and Gingivitis: A 12-week virtually supervised clinical trial | Journal of Dental Hygiene). Je však důležité vědět, že některé silné ústní vody (jako chlorhexidin) nejsou vhodné k dlouhodobému dennímu používání, protože mohou způsobit zbarvení zubů nebo změny chuti. Vždy dodržujte doporučení lékaře – obvykle se používají 1–2 týdny intenzivně a pak jen udržovacím způsobem. Kromě antiseptik vám zubní lékař či hygienistka může nabídnout léčivé gely na dásně (obsahující např. chlorhexidin, metronidazol aj.), které se aplikují přímo do dásňových kapes při profesionálním ošetření. Tyto postupy spadají do konzervativní léčby a mohou výrazně pomoci zvládnout infekci. K dostání jsou i bylinné ústní vody (např. s propolisem, heřmánkem, šalvějí apod.), které mohou podpořit hojení – jejich účinek sice nemusí být tak silný jako u léčiv, ale mohou sloužit jako doplněk denní péče, zvláště v období hojení.
  • Změny životního stylu: Některé rizikové faktory můžete ovlivnit sami. Kouříte? Pak vězte, že kouření výrazně zhoršuje onemocnění dásní a zpomaluje jejich hojení. Zvažte omezení či ukončení kouření – prospějete tím nejen dásním, ale celému tělu. Pokud máte cukrovku, snažte se udržet hladinu cukru pod kontrolou – dobře léčený diabetik má mnohem lepší vyhlídky na zdravé dásně než ten, jehož cukr kolísá. Také dlouhodobý stres může nepříznivě ovlivňovat imunitu a regeneraci – všimli jste si někdy, že když jste vyčerpaní nebo ve stresu, trpíte třeba častěji afty či krvácením dásní? Zkuste proto dbát na dostatek spánku a odpočinku, i to pomáhá tělu lépe zvládat záněty. V neposlední řadě nezapomínejte ani na správnou techniku čištění zubů – nevyvíjejte přílišný tlak, používejte měkký kartáček, případně vyzkoušejte elektrický kartáček, který může pomoci s efektivnějším odstraněním plaku (a má často senzor tlaku, aby vás upozornil na přílišné drhnutí). Pokud si nejste jisti, zda si zuby a dásně čistíte správně, nechte si poradit od svého zubaře nebo dentální hygienistky – správná technika je pro úspěch léčby zásadní.

Všechny výše uvedené postupy tvoří konzervativní (nechirurgickou) léčbu onemocnění dásní. Ve většině případů, zejména zachytí-li se problém včas, tato opatření postačí k úplnému zhojení dásní. Dásně přestanou krvácet, zarudnutí zmizí a při udržování dobré hygieny zůstanou zdravé růžové a pevné. Někdy už během dvou týdnů intenzivní péče uvidíte rozdíl, u těžších případů to může trvat déle. Důležité je vytrvat – zánět dásní se nevyřeší za den, ale s každým poctivým čištěním a dobrým návykem se stav zlepšuje. Jak říká staré přísloví: “Zuby se čistí hlavně večer – ráno se čistit musí, večer se čistit chce.” Nezapomínejte tedy na večerní péči, aby přes noc bakterie neměly šanci způsobit další škody.

Význam preventivní péče

Nejlepší léčba je prevence – to platí i pro krvácení dásní. Prevence onemocnění dásní spočívá v těch samých krocích, které jsme popsali jako konzervativní léčbu: pravidelná hygiena, zdravý životní styl a kontroly u zubaře. Rozdíl je v tom, že je provádíme průběžně a důsledně, ještě než se objeví problém. Proč je prevence tak zásadní?

  • Zabrání rozvoji onemocnění: Když každodenně odstraníte plak dřív, než způsobí zánět, dásně vůbec nebudou krvácet. Ušetříte si tím nepříjemnosti s léčbou a možné trvalé následky pokročilé paradontitidy. Zánět dásní patří mezi nejčastější onemocnění vůbec – odhaduje se, že nějakou formu onemocnění dásní má většina dospělé populace. Podle Světové zdravotnické organizace postihuje závažná parodontitida asi 1 miliardu lidí na světě ( Oral health ) ( Relationship of Medication Intake and Systemic Conditions with Periodontitis: A Retrospective Study – PMC ). To je obrovské číslo – pro srovnání, je to asi šestina veškerého lidstva. Odborníci dokonce uvádějí, že parodontitida je šesté nejčastější onemocnění na světě ( Relationship of Medication Intake and Systemic Conditions with Periodontitis: A Retrospective Study – PMC ). A trend není příznivý – v globálním měřítku výskyt těžkých zánětů dásní stoupá. Během let 1990 až 2019 vzrostl celosvětový výskyt parodontitidy o 83 % ( Relationship of Medication Intake and Systemic Conditions with Periodontitis: A Retrospective Study – PMC ). To naznačuje, že prevence stále není dostatečná a že mnoho lidí péči o dásně zanedbává. Přitom gingivitida i počínající parodontitida se dají zastavit, pokud se včas odhalí a léčí. Pravidelné prohlídky u zubního lékaře (alespoň jednou ročně) jsou proto nezbytné – zubař nebo hygienistka při nich včas rozpoznají počínající zánět či třeba zubní kámen a poradí, jak zakročit dřív, než dojde k větším škodám (Gum Disease Facts | Oral Health | CDC). Preventivní prohlídky hrazené pojišťovnou jsou v Česku jednou za půl roku – využijte to. Profesionální čištění dásní jednou za čas je investice do zdraví, která vás vyjde mnohem levněji než léčba pokročilé parodontitidy či náhrada ztracených zubů.
  • Ušetří vám bolest a komplikace: Zánět dásní je zrádný v tom, že obvykle nebolí – takže můžete mít pocit, že „o nic nejde“. Krvácení je ale první varování. Pokud byste ho ignorovali, zánět může v tichosti přejít do chronického stadia, začít poškozovat kosti a vazy a nakonec vést k bolestivým abscesům nebo viklání zubů. Ignorování krvácení dásní je bohužel časté – studie v Hongkongu ukázala, že pouhá 3 % dospělých s krvácejícími dásněmi vyhledají zubaře, zatímco plných 60 % lidí problém úplně přehlíží ( Self-Reported Gum Bleeding, Perception, Knowledge, and Behavior in Working-Age Hong Kong Chinese—A Cross-Sectional Study – PMC ). Mnozí si řeknou, že krvácení „občas“ je normální. Není. Pokud dásně krvácejí déle než dva týdny při dobré hygieně, je načase navštívit odborníka. Preventivní péče – to znamená čistit si zuby důkladně každý den a chodit na kontroly – vám může ušetřit nejen zdraví, ale i nemalé finance. Pokročilé onemocnění dásní vyžaduje složitější zásahy a léčbu, zatímco prevence je poměrně jednoduchá (byť vyžaduje disciplínu). Pamatujte, že ztracené zuby už nedorostou a náhrady jsou drahé. Lepší je o ně nepřijít.
  • Dobrý pocit a zdravý dech: Když se o své dásně staráte, odmění se vám. Zdravé dásně jsou růžové, pevné a nekrvácí. Neobtěžuje vás žádný zápach z úst způsobený chronickou infekcí, můžete s chutí kousat jablka, aniž byste na nich viděli krvavé otisky dásní. Prevence onemocnění dásní jde ruku v ruce s prevencí kazů – při pečlivém čištění zubů a omezení sladkostí si chráníte i sklovinu před kazy. Je to tedy dvojitá výhra. V neposlední řadě, udržovat zuby a dásně v pořádku znamená mít celkově lepší zdravotní vyhlídky – těžká parodontitida totiž nezatěžuje jen ústa, ale může zvyšovat riziko například srdečních onemocnění, komplikací v těhotenství a dalších potíží, jak ukazují moderní výzkumy. Ústa jsou vstupní bránou do těla, a co se děje v dásních, může mít dopad i jinde. O důvod víc nezanedbávat prevenci.

Kdy přichází na řadu operace dásní?

Co když jste udělali maximum v rámci konzervativní léčby, a přesto dásně dál krvácí a zánět se nedaří dostat pod kontrolu? Případně – co když přijdete k zubaři pozdě a parodontitida je už v pokročilém stadiu? V těchto případech může zubař (přesněji specialista parodontolog) navrhnout chirurgickou léčbu. Chirurgické zákroky na dásních a okolních tkáních se využívají tehdy, když běžné postupy nestačí. Cílem je zpravidla odstranit hluboko usazené bakterie a poškozenou tkáň a vytvořit podmínky pro hojení. Mezi běžné chirurgické postupy patří například hluboké čištění pod dásní s odklopením dásňového laloku (flap surgery) – lékař v lokální anestézii nařízne dáseň, odklopí ji od zubu, vyčistí hluboké usazeniny na kořeni zubu a vyhladí povrch kořene (to vše se nazývá scaling & root planing, hluboká subgingivální kyretáž). Poté dáseň přišije zpět. Tím se eliminuje bakteriemi naplněný „chobot“ (parodontální kapsa) u zubu. Dalším zákrokem může být gingivektomie – odstranění nadbytku nemocné tkáně dásní, pokud došlo k jejímu extrémnímu zbytnění (například u zmíněných lékových hyperplazií dásní). V některých případech pokročilé parodontitidy se přistupuje i k regenerativním výkonům – například doplnění ztracené kosti pomocí kostního štěpu či speciálních membrán, nebo náhrada ustoupené dásně štěpem (transplantace tkáně, často z patra, na obnažený krček zubu). Tyto pokročilé zákroky dokážou obnovit část ztracených tkání a upevnit zuby, ale jsou samozřejmě náročnější. V moderní parodontologii se využívají i laserové techniky a další inovativní postupy ke zničení bakterií v kapsách a stimulaci hojení. Všechny tyto zásahy spadají do chirurgické léčby onemocnění dásní a představují poslední možnost, když konzervativní terapie nezabírá nebo je rozsah destrukce tkání velký (Bleeding Gums: Causes & Treatment). Jejich účelem je zastavit postup nemoci a zachránit, co se dá – ideálně zachovat vlastní zuby. Díky nim dnes nejsou výjimečné případy, kdy i silně parodontózní chrup lze stabilizovat a pacient nemusí o zuby přijít.

Samozřejmě nejlepší je, když se k podobně invazivním metodám vůbec nemusí přistoupit. Čím dříve začnete krvácení dásní řešit, tím větší máte šanci, že se vše obejde bez skalpelu. Prevence a včasná konzervativní léčba tak šetří i nutnost chirurgických zákroků.

Závěrem: zdravé dásně = zdravé tělo

Krvácení dásní by se nemělo ignorovat – není to „normální“ stav, ani když nebolí. Naopak, je to volání vašich úst o pomoc. Naštěstí ve většině případů platí, že jakmile začnete naslouchat (tj. zlepšíte péči o zuby, navštívíte odborníka a odstraníte příčiny zánětu), dásně se rychle zahojí a krvácení ustane. Zdravé dásně nekrvácí, jsou světle růžové, pevné a při čištění jen mírně pruží pod kartáčkem. Takových dásní můžete dosáhnout i vy – chce to jen pravidelnou péči a věnovat jim pozornost. Odměnou vám bude nejen svěží úsměv bez kapky krve v umyvadle, ale také lepší celkové zdraví a pocit, že pro sebe něco děláte. Pamatujte, že ústní zdraví je nedílnou součástí zdraví celého člověka. Péčí o dásně tedy prospíváte nejen svým zubům, ale svému zdraví vůbec.

Nakonec, až si příště půjdete čistit zuby, věnujte svým dásním chvilku navíc. Pokud snad uvidíte na kartáčku nebo v ústech krev, víte, co dělat: nepodceňovat to. Vaše dásně si zaslouží stejnou péči jako vaše zuby – vždyť právě na nich vaše zuby stojí.

Správná péče, prevence a včasná léčba jsou klíčem ke zdravým dásním po celý život. Vyzbrojeni aktuálními poznatky vědy a podporou zubních odborníků máme dnes nejlepší podmínky udržet si úsměv bez krvácení. Stačí začít třeba hned dnes večer důkladným vyčištěním zubů a nezapomenout na mezizubní prostory – vaše dásně vám poděkují!

Zdroje:

x
x
Thank you.