Bolest zubu – proč zub bolí a co to může znamenat

Bolest zubu patří mezi nejčastější zdravotní obtíže, se kterými lidé vyhledávají zubního lékaře. Může se projevovat různě – od tupé přetrvávající bolesti přes ostré bodavé záchvěvy až po citlivost na studené či horké podněty. Pokud vás bolí zub, jistě si kladete otázku: proč bolí zub a jak vážný problém to signalizuje? Tento článek nabízí srozumitelný, ale odborně spolehlivý průvodce diferenciální diagnostikou bolesti zubů. Vysvětlíme možné příčiny bolesti zubu, co tato bolest naznačuje o vašem zdraví, jaké další stavy mohou pravou bolest zubu napodobit a kdy je nezbytné vyhledat odbornou pomoc. Cílem je pomoci pacientům pochopit, co se za bolestí zubu může skrývat, a usnadnit rozhodnutí o dalším postupu.

Možné příčiny bolesti zubů

Ve většině případů pochází bolest zubu přímo z onemocnění zubu nebo okolních tkání. Zubní kaz a jeho komplikace patří k nejčastějším viníkům. Níže uvádíme hlavní možné příčiny, proč zub bolí, spolu s jejich charakteristikami:

  • Zubní kaz a zánět nervu (pulpitida) – Zubní kaz narušuje sklovinu a dentin, a pokud pronikne dostatečně hluboko, dráždí nebo infikuje zubní dřeň (nerv) uvnitř zubu. To vede k intenzivní bolesti zubu, často pulzující nebo zhoršující se v noci. Pulpitida (zánět zubní dřeně) se může projevit spontánní bolestí bez podnětu a prodlouženou bolestivou reakcí na teplo či chlad. Neléčená pulpitis může vést k odumření nervu a vzniku abscesu.
  • Zubní absces (váček) – Jedná se o nahromadění hnisu při kořeni zubu nebo v okolí (parodontální absces) v důsledku bakteriální infekce. Projevuje se silnou, pulzující bolestí, často spojenou s otokem dásně nebo tváře a případně horečkou. Bolest bývá intenzivní, zub může bolet na skus a postižené místo je citlivé na dotek. Absces vzniká nejčastěji jako komplikace hlubokého kazu či neléčené pulpidity.
  • Prasklý nebo zlomený zub – Trhlina ve struktuře zubu (tzv. syndrom prasklého zubu) může způsobit ostrou bolest při skousnutí nebo při kontaktu zubu s něčím studeným. Někdy je prasklinu pouhým okem těžké zjistit. Bolest často přichází při žvýkání určitým způsobem a může kolísat. Pokud prasklina zasahuje k dřeni zubu, může vyvolat zánět nervu a trvalejší bolest.
  • Obnažené zubní krčky a zvýšená citlivost – Ustupující dáseň nebo opotřebovaná sklovina mohou odhalit citlivou zubovinu (dentin). Výsledkem je bolest zubu – typicky ostrá a krátká – při kontaktu s něčím studeným, teplým, sladkým nebo kyselým. Tato bolest signalizuje citlivé zuby, která sice není známkou akutní infekce, ale upozorňuje na ústup dásní, zubní erozi či počínající kaz.
  • Zánět dásní nebo periodontitida – Onemocnění dásní (gingivitida) a závěsného aparátu zubu (parodontitida) mohou rovněž způsobovat bolest. Gingivitida způsobuje zarudnutí, otok a krvácení dásní, obvykle však velkou bolest nezpůsobuje. Naproti tomu pokročilá parodontitida (zánět okolí zubu) může vést k bolesti při kousání, pocitu „vypadávání“ nebo viklání zubu a otoku dásně u postiženého zubu. Bolest vychází z podpůrných tkání zubu, které jsou poškozené zánětem.
  • Rostoucí zub moudrosti – Prořezávání třetích stoliček (zubů moudrosti) často provází bolest, zejména pokud je pro ně v čelisti málo místa. Může vzniknout zánět okolí částečně prořezaného zubu moudrosti (perikoronitida), který způsobí bolest v zadní části čelisti, otok a obtížné otevírání úst. Taková bolest může vystřelovat do okolí a zhoršuje se při kousání v postižené oblasti.

Uvedené příklady představují nejčastější odontogenní příčiny bolesti zubů. Jinými slovy, zdroj bolesti je přímo v postiženém zubu nebo jeho těsné blízkosti (dáseň, kost). Bolest zubu v těchto případech signalizuje, že došlo k poškození zubních tkání nebo k infekci, kterou je třeba ošetřit. Pokud máte podezření na některou z výše zmíněných příčin (např. viditelný kaz, otok u zubu, bolest při skusu), neváhejte s návštěvou zubního lékaře.

Co bolest zubu signalizuje

Bolest je pro tělo varovný signál – upozorňuje nás, že něco není v pořádku. Bolest zubu tak obvykle signalizuje problém, který si žádá pozornost. Podle charakteru a doprovodných příznaků lze odhadovat, co se v zubu nebo ústech děje:

  • Krátká citlivost na chlad či sladké: Mírná bolest, která rychle odezní po odstranění podnětu, často značí počínající kaz nebo obnažený krček. Takový zub dává najevo, že sklovina je oslabená a je vhodné co nejdříve zub zkontrolovat, než se problém prohloubí.
  • Ostrá bolest při skusu: Pokud zub bolí při skousnutí či žvýkání, může to signalizovat prasklinu v zubu, uvolněnou výplň nebo počínající absces u kořene. Bolest při zatlačení na zub (tzv. perkuse) bývá typická pro zánět v okolí kořene (periodontitidu) nebo pro prasklý zub. Zub vám tím říká, že mechanicky není něco v pořádku.
  • Pulzující, spontánní bolest: Intenzivní pulzující bolest, která přichází sama od sebe (např. v noci) a může trvat minuty až hodiny, obvykle znamená zánět zubního nervu (pokročilou pulpitis) nebo už vznikající zubní absces. Taková bolest signalizuje vážnější infekci uvnitř zubu. Často se zhoršuje v leže (kvůli tlaku krve) a může ji provázet citlivost na teplé podněty. Pokud bolest pulzuje a budí vás ze spánku, je to známka, že nerv v zubu odumírá a hrozí šíření infekce.
  • Úleva od bolesti po vychladnutí či odumření zubu: Může se stát, že silná bolest zubu náhle ustane sama od sebe. To bohužel neznamená, že se zub uzdravil – naopak, může to signalizovat odumření zubního nervu vlivem předchozího zánětu. „Mrtvý zub” pak může nějaký čas neboleť, ale infekce se šíří do okolí (vzniká chronický váček). Takový stav může později vyústit v otok či píštěl na dásni. Proto bolest zubu nepodceňujte ani pokud dočasně poleví bez léčby.
  • Bolest zubu s otokem a horečkou: Pokud je bolest doprovázena oteklou tváří, zarudnutím dásně, horečkou či zimnicí, může to signalizovat rozvinutý zubní absces nebo vážnou infekci, která se začíná šířit​cmy.clevelandclinic.org. Tělo vysílá varování, že infekce je akutní. Takový stav je považován za zubní pohotovost – je nutné neprodleně vyhledat lékařské ošetření. Neléčená infekce zubu se může rozšířit do okolních tkání, čelistní kosti, a ve vzácných případech i do vzdálenějších oblastí (např. způsobit zánět přínosových dutin nebo vážnou infekci v krku).

Shrnuto, bolest zubu signalizuje, že zub nebo okolí potřebuje péči. Je to červená kontrolka, která by se neměla ignorovat. Někdy může být obtížné podle pocitů určit přesnou příčinu – například zda jde o kaz, nebo o podráždění dásně. Proto je vždy lepší nechat zub vyšetřit zubařem. Zubař díky prohlídce a případnému rentgenovému snímku zjistí, co je zdrojem bolesti, a navrhne odpovídající léčbu. Časná diagnostika může často předejít komplikacím a zachránit zub před větším poškozením.

Když bolest zubu nemusí vycházet ze zubu (napodobující stavy)

Ačkoli ve většině případů bolí skutečně postižený zub, existují i situace, kdy pocit bolesti zubu klame. Odborně se hovoří o refrakterní (přenesené) bolesti – bolest je cítit v zubu, ale její zdroj je jinde. Správná diferenciální diagnostika je důležitá, aby se předešlo zbytečnému zubnímu zákroku na zdravém zubu​ pubmed.ncbi.nlm.nih.gov. Níže uvádíme několik stavů, které mohou bolest zubu napodobit:

  • Zánět dutin (sinusitida): Zánět horní čelistní dutiny může způsobit bolest vyzařující do horních zubů. Typicky bolí více zadních horních zubů najednou (stoliček a třenových zubů) na jedné straně, protože jejich kořeny jsou blízko dutin. Bolest dutinami vyvolaná se může zhoršovat při předklonu nebo poklepání na zuby, a přitom samotné zuby nemají kaz ani jinou vadu​researchgate.net. Často jsou přítomny i další příznaky zánětu dutin – ucpaný nos, tlak v obličeji, případně horečka. Pokud zubař vyloučí zubní příčinu bolesti a pacient má současně např. rýmu či tlak v oblasti tváře, je namístě pomýšlet na sinusitidu. V takovém případě může zubní lékař doporučit vyšetření u ORL specialisty.
  • Neuralgie trojklanného nervu: Neuralgie trojklanného nervu (lat. trigeminální neuralgie) je onemocnění hlavového nervu, které způsobuje záchvatovitou, velmi ostrou bolest v obličeji, často popisovanou jako „elektrické šoky“. Tato bolest může zasahovat do oblasti čelistí a zubů, takže pacient má pocit, že ho nesnesitelně bolí zub či několik zubů. Charakteristické je, že ataky bolesti jsou krátké (sekundy až minuty) a spouští je běžné dotyky – čištění zubů, žvýkání, dotyk tváře apod. Neuralgie trojklanného nervu bývá zákeřná v tom, že může být zaměněna za zubní problém – není výjimkou, že pacienti podstoupí opakovaně extrakci zubů nebo kořenové ošetření, ale bolesti pokračují​ pmc.ncbi.nlm.nih.gov. Až neurologické vyšetření odhalí pravou příčinu. Pokud tedy bolest přichází v záchvatech a zubař nenachází příčinu na zubech, je vhodné vyšetření neurologem.
  • Přetížení čelistních svalů a čelistního kloubu: Bolesti v oblasti zubů mohou pocházet i z dysfunkce žvýkacích svalů nebo čelistního kloubu. Lidé, kteří chronicky skřípají zuby nebo silně zatínají čelisti (bruxismus), mohou pociťovat difúzní bolest zubů, zejména ráno. Příčinou je myofasciální bolest – přetížené svaly žvýkacího aparátu vytvářejí tzv. spoušťové body, ze kterých se bolest přenáší do zubů nebo čelisti. Typicky bolí více zubů na jedné straně nebo celá čelist a zuby jsou citlivé, ale zubní vyšetření je v pořádku. Často lze nalézt bolestivost při stlačení (stisku) příslušného žvýkacího svalu. Myofasciální bolest je podle odborné literatury jednou z nejčastějších příčin “pseudozubní” bolesti ​pubmed.ncbi.nlm.nih.gov. Pomoci může ošetření poruch čelistního kloubu u specialisty nebo fyzioterapie zaměřená na uvolnění svalů.
  • Srdeční (anginózní) bolest: Překvapivě i onemocnění srdce se může projevit bolestí v oblasti zubů. U některých pacientů s anginou pectoris (nedokrvením srdečního svalu) či probíhajícím infarktem se bolest neobjevuje na hrudi, ale vyzařuje do dolní čelisti a zubů. Typicky jde o bolest více zubů či celého čelistního oblouku, spíše tupého charakteru, která se provokuje fyzickou námahou nebo stresem a nesouvisí s kousáním či teplotními podněty. Takový projev je vzácný, ale velmi závažný – při chybném výkladu jako zubní problém by hrozilo zpoždění život zachraňující léčby srdce​scholars.uky.edu. Pokud by se bolest čelisti objevovala například při běhu, rychlé chůzi do schodů nebo v emocích a pak zase mizela v klidu, je nutné myslet i na možnou srdeční příčinu a vyhledat lékaře okamžitě.

Výše uvedené příklady ukazují, že ne každá bolest lokalizovaná do zubu musí znamenat problém zubu. Někdy zub “jen naoko” bolí, ale příčina leží jinde v těle. Zubní lékař by měl při vyšetření vyloučit zjevné zubní příčiny. Pokud žádné nenajde a bolest zubu přetrvává, přijde na řadu pátrání po neodontogenních (mimozubních) příčinách – například odeslání pacienta na ORL (ušní-nosní-krční) vyšetření kvůli podezření na sinusitidu, nebo na neurologii při podezření na neuralgii. Multidisciplinární přístup je v takových případech klíčový​ pubmed.ncbi.nlm.nih.gov, jinak by pacient mohl podstoupit zbytečné zákroky na zdravých zubech, aniž by se jeho potíže vyřešily.

Kdy vyhledat odbornou pomoc

Nadměrné otálení s návštěvou lékaře při bolesti zubu se nevyplácí. Obecně platí, že bolest zubu trvající déle než 1–2 dny nebo zhoršující se v čase vždy vyžaduje vyšetření zubním lékařem. Zde je několik situací, kdy byste rozhodně měli vyhledat odbornou pomoc:

  • Trvající nebo narůstající bolest: Pokud bolest zubu neustupuje po běžných lécích proti bolesti, ba naopak sílí, je to signál, že problém je vážný. Naplánujte si co nejdříve návštěvu zubaře, i když je bolest zatím snesitelná. Menší kazy či jiné defekty se mohou rychle zhoršit.
  • Bolest s otokem, hnisem nebo horečkou: Jak už bylo zmíněno, kombinace bolesti zubu s otokem tváře, dásně nebo s horečnatými stavy značí akutní infekci (např. absces). Takový stav je zubní pohotovost. Nečekejte, až „to praskne“ – okamžitě vyhledejte zubního lékaře. Pokud není dostupný (např. v noci), zamiřte na pohotovost. Infekce se může šířit dále do krku či směrem k oku a způsobit vážné komplikace.
  • Obtíže s polykáním nebo dýcháním: Pokud by se k bolesti zubu a otoku přidaly potíže s otvíráním úst, polykáním či dokonce dýcháním, může jít o šíření infekce do hlubších prostor v dutině ústní či krku. To je život ohrožující stav (např. tzv. Ludwigova angina) a je nutná okamžitá hospitalizace. Naštěstí je to vzácné, ale začíná to „obyčejným“ bolavým zubem – proto žádnou vážnou bolest nepodceňujte.
  • Podezření na nezubní příčinu: Jestliže vás zub bolí, ale zubař nenašel žádný problém (zub je vitální, bez kazu, rentgen nic neodhalil) a bolest přesto trvá, zeptejte se na další postup. Můžete požádat praktického lékaře o doporučení na specializovaná vyšetření. Například dlouhotrvající neuralgické bolesti lze řešit na neurologii, chronické orofaciální bolesti na specializovaných stomatologických pracovištích pro léčbu bolesti, podezření na sinusitidu prověří ORL specialista. Včasné zapojení specialistů může odhalit příčinu mimo oblast zubů a předejít zbytečnému trápení.
  • Bolest po úrazu: Úraz zubu nebo čelisti (rána při sportu, pádu apod.) může vést k prasklinám zubů, poškození nervu nebo k vyražení zubu z lůžka. I když zub po úrazu třeba hned nebolí moc, je vhodné co nejdříve navštívit zubaře k vyšetření. Bolest se může rozvinout později a rychlý zásah (např. replantace vyraženého zubu, ošetření zlomeného zubu) výrazně zlepší prognózu.

Shrnutí: Jakmile vás začne trápit výraznější bolest zubu, je na místě zbystřit a nečekat. Krátká, jednorázová citlivost ještě není důvod k panice, ale opakující se nebo silná bolest značí problém. Návštěva zubaře umožní určit příčinu bolesti – ať už jde o kaz, zánět nervu, nebo jiný problém – a zahájit léčbu. Pamatujte, že bolest zubu nikdy není „normální“ stav. Jde o signál těla, že je třeba zakročit. Čím dříve se přijde na přesnou příčinu (provede se diferenciální diagnostikabolesti), tím větší šance, že se problém vyřeší rychle a bez vážnějších následků. V případě nejistoty nebo zhoršujících se obtíží vždy raději vyhledejte odbornou pomoc – zuby jsou sice malé, ale dokážou způsobit velké starosti, pokud se zanedbají.

Odkazy na vědecké studie

  1. De Laat A. Differential diagnosis of toothache to prevent erroneous and unnecessary dental treatmentJ Oral Rehabil. 2020;47(6):775-781​pubmed.ncbi.nlm.nih.gov.
  2. Shueb S.S., Boyer H.C., Nixdorf D.R. Nonodontogenic „tooth pain“ of nose and sinus originJ Am Dent Assoc.2016;147(6):455-459​researchgate.net.
  3. Tripathi M., Batish A., Mohindra S., et al. Please spare my teeth! Dental procedures and trigeminal neuralgiaSurg Neurol Int. 2020;11:461​pmc.ncbi.nlm.nih.gov.
  4. Yatani H., Komiyama O., Matsuka Y., et al. Systematic review and recommendations for nonodontogenic toothacheJ Oral Rehabil. 2014;41(11):843-852​pubmed.ncbi.nlm.nih.gov.
  5. Kreiner M., Okeson J.P. Toothache of cardiac originJ Orofac Pain. 1999;13(2):201-207​